Zde se vám pokusíme krátce vysvětlit některé pojmy z oblasti polygrafie a přípravy tisku. Snad naleznete požadovanou odpověď. Jednotlivé pojmy občas aktualizujeme a doplňujeme. Složitější pojmy obsahují odkaz na podrobnější článek.
Je definice počtu tiskových barev při tisku. V ofsetovém tisku se standardně používá soutisk 4 barev - CMYK. Před lomítkem je počet barev na přední straně listu, za lomítkem počet barev na zadní straně.
Obecně se předpokládá že 4 je CMYK a 1 je černá. V případě použítí jiných barev než CMYK nebo černé je třeba definovat o jaké barvy se jedná.
Je barevný model (subtraktivní), kde smícháním barev dostaneme tmavší odstín s doplňkovou černou barvou. Používá se v ofsetovém tisku, ale i v běžných inkoustových a laserových barevných tiskárnách.
Základní barvy jsou CMY a černá (K) je jako doplňková. Soutiskem barev CMY by měla vzniknout černá barva, ale ve skutečnosti vznikne barva tmavě hnědo-šedivá. Pro zvýraznění se proto používá doplňková černá tisková barva. Označení K je správně jako Key, protože při soutisku CMYK barev se barvy zarovnávají na klíčovací značky, které jsou tištěné klasickou černou barvou.
Je barevný model (aditivní), kde smícháním barev (světla) dostáváme světlejší odstín. Pracuje tak například monitor, TV, digtální fotoaparát, kamera, projektor, scaner...
Pro potřeby přípravy k tisku je nutné (například obrázky) převést z RGB do CMYK, protože ofsetový tisk používá subtraktivní barevný model s doplňkovou černou barvou.
Pro korektní převod z RGB do CMYK používejte výhradně profily Fogra a to Coated FOGRA39 (ISO Coated v2 (ECI)) nebo starší verzi Coated FOGRA27 (ISO coated). Nikdy nepoužívejte profily typu U.S., Japan, Web, SWOP, jsou pro účely ofsetového tisku u nás naprosto nevhodné.
Je barva namíchaná nebo dodaná výrobcem barev podle příslušného vzorníku, nejčastěji Pantone, ale existují i jiné (RAL, HKS, DCS...). Touto barvou se přímo tiskne - nevzniká tedy soutiskem CMYK barev. Používá se většinou jako pátá doplňková barva. Lze tak vytisknout odstíny které nejsou možné ve CMYK (jsou mimo gamut) nebo speciální barvy jako jsou metalické, reflexní a další.
Nejpouživanější systém přímých barev používaný v ofsetovém tisku. Firma Pantone vydává příslušné vzorníky a definice pro namíchání jednotlivých barev a odstínů. Výrobci barev dodávají už namíchané barvy pode přesně definovaného receptu ze vzorníku. Tato barva se netiskne soutiskem barev CMYK, ale používá se už namíchaná barva, většinou jako pátá, doplňková k CMYK. Systém barev Pantone umožňuje tisknout odstíny, které nejdou vytvořit soutiskem, ale také reflexní, metalické a jiné speciální barvy a odstíny. Všechny profesionální programy pro sazbu podporují práci s barvami Pantone a obsahují knihovny barev Pantone.
Nejpoužívanější vzorník pro ofsetový tisk je PANTONE Solid Coated (novější PANTONE+ Solid Coated) - na natíraný (křídový) papír a PANTONE solid uncoated (novější PANTONE+ Solid Uncoated) - na nenatíraný (ofsetový) papír. Číslo barvy má formát: PANTONE xxx C (vždy C - coated na konci) a PANTONE xxx U (vždy U - uncoated na konci). Některé starší verze grafických programů (např. Corel) používají knihovny Pantove s koncovkou CV (Computer Version) nebo CVC (Computer Version Coated). Na to je potřeba dát pozor a barvy (koncovky) sjednotit nejlépe na standardní koncovku C nebo U. Pokud jsou v dokumentu dvě označení např. PANTONE 284 C a PANTONE 284 CVC pro RIP jsou to dvě různé přímé barvy a vyseparují se jako samostatné výtažky. Pro práci a přípravu tiskových podkladů s barvami Pantone je potřeba používat k výběru barvy originální tištěný vzorník, jinak může dojít k nemilým překvapením na výsledném tisku.
Je přesah grafiky přes okraj dokumentu, který se odřízne při knihařském zpracování. Viz podrobný popis. Nejčastěji se používá 3 mm. Velikost dokumentu včetně spadávky se označuje se jako BleedBox.
Spadávka je přesah tisku přes fyzický rozměr stránky.
Spadávka je oblast, která se nachází za ořezovými značkami.
Spadávka se při knihařském zpracování tiskoviny odřízne.
Spadávka se používá pro eliminaci nepřesností při knihařském zpracování.
Spadávku něktreré programy označují jako „mez přesahu“, anglicky „bleed“.
Před ořezem
Ořez
Po ořezu
Označovaná také jako bitmapový nebo rastrový obrázek. Nejčastěji je to fotografie. Jedná se o obrázek složený z jednotlivých barevných bodů (pixelů). Velikost je daná počtem obrazových bodů a nejde příliš zvětšit bez ztráty kvality.
Nejčastěji používané programy pro zpracování: např. Adobe Photoshop nebo Corel PhotoPaint.
Formáty souborů: TIFF, PSD, JPG...
Označovaný také jako vektorová grafika. Jde o grafiku složenou z čar, křivek a výplní ploch. Používá se pro loga, ilustrace, diagramy... Jde libovolně zvětšovat bez ztráty kvality.
Programy pro zpracování: např. Adobe Illustrator, Corel Draw (pozor tyto programy umějí i rastrovou grafiku a to i v kombinaci s vektory).
Formáty souborů: EPS, AI, CDR, PS...
Zkratka z anglického Dots per inch - bodů na palec. Je to údaj určující, kolik obrazových bodů (pixelů) se vejde do jednoho palce (2,54 cm). Někdy se také užívá zkratky PPI - pixels per inch - obrazových bodů na palec (pro zobrazení na monitoru). V podstatě určuje kvalitu tištěného obrázku. Ideální hodnota rozlišení obrázků ve výsledné velikosti pro přípravu tisku je 300 dpi. Pozor, zvětšováním nebo zmenšováním obrázku při sazbě dokumentu (například v InDesignu) se mění i hodnota DPI pro výstup a je potřeba kontrolovat výslenou hodnotu.
TIP: v InDesignu (od CS4) vyberte požadovaný objekt (obrázek) a v panelu Vazby - Informace o vazbě - položka Efektivní PPI - zjistíte výsledné aktuální rozlišení obrázku ve vašem dokumentu.
Je výsledný formát vytištěného dokumentu po oříznutí. Nejdůležitější hodnota definující rozměr stránky pro sazbu, tisk, archovou montáž i knihařské zpracování. Měli byste ji vždy zadávat jako rozměr stránky při sazbě, když vytváříte nový dokument. Označuje se také jako TrimBox.
Další související informace k tomuto pojmu najdete zde ve Slovníku pojmů u hesla Spadávka a podrobné informace v sekci Technologie - Spadávka.
Barevný profil - ICC (International Color Consortium) profile - charakterizuje barevný gamut (rozsah barev) a vlastnosti reprodukčního zařízení či média. V DTP a přípravě k tisku se používá hlavně pro převod z RGB do CMYK a zajištění barevné shody při tisku, nátisku...
Pro přípravu k tisku používejte výhradně profily Fogra a to Coated FOGRA39 (ISO Coated v2 (ECI)) nebo starší verzi Coated FOGRA27 (ISO coated). Tyto profily použijete pro převod z RGB do CMYK a v Nastavení barev ve všech grafických programech (InDesign, Photoshop, Illustrator, Corel, Quark XPress...). Nikdy nepoužívejte profily typu U.S., Japan, Web, SWOP, jsou pro účely ofsetového tisku u nás naprosto nevhodné.
ICC profily se také používají pro kalibraci monitoru, nátiskové tiskárny, scaneru, tiskového stroje, definice vlastností nátiskového papíru… Ty dodávají výrobci zařízení nebo se musí vytvořit přesné měřením spektrálním fotometrem.
PDF (zkratka anglického názvu Portable Document Format – Přenosný formát dokumentů) je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny. Soubor typu PDF může obsahovat text i obrázky, přičemž tento formát zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. Vytvářet PDF dokumenty lze jak v Acrobatu od Adobe, tak v dalších programech (často však pouze jako export do PDF). Prohlížení je snazší, existují volně dostupné prohlížeče pro mnoho platforem, nejznámějším je oficiální prohlížeč mateřské firmy Adobe Reader. PDF soubory mají příponu .pdf. PDF je otevřeným standardem a je snadno přenositelný (jeho reprodukce je nezávislá na použitém softwaru i hardwaru), i proto je velice rozšířený a hojně využívaný. 1. července 2008 byl tento formát publikován jako standard ISO 32000-1:2008 (vycházející z PDF 1.7).
Převzato z Wikipedie
Pro potřeby přenosu dat k tisku se dnes používá formát PDF a to definovaná verze podle normy ISO 15930-1:2001 - PDF/X-1a s doporučením GWG a ISO 12647.
Pro potřeby přenosu dat k tisku se dnes používá formát PDF a to definovaná verze podle normy ISO 15930-1:2001 - PDF/X-1a s doporučením GWG a ISO 12647.
Speciální vysoce lesklý lak ve spojení s tiskovým olejovým primerním lakem vytváří takzvaný drip-off efekt. Olejový primer se nanáší parciálně (z běžné tiskové desky) z barevníku páté tiskové jednotky. Na následující lakovací jednotce je na něj celoplošně nanášen speciální lesklý lak. V místech, kde dochází k překrytí vrstev těchto dvou laků, vzniká takzvaný drip-off efekt, jenž připomíná matový efekt nebo pomerančovou kůru v závislosti na použitém rastrovém válci, nánosu olejového laku a typu laku. Tam, kde není nanesený primer, je lak lesklý.
Drip-off laky můžou být disperzní nebo UV. Tento efekt napodobuje matnou laminaci s lesklým parciálním lakem. Výhodou je možnost vytištění při jednom průchodu strojem. Drip-off efekt je výraznější při použití UV laků a umožňuje i takzvaný 3D efekt. Pro přesné předvedení výsledného efektu a variant vám můžeme ukázat vytištěné vzorky.
Podrobnější informace o Drip-off.
Zkratka z anglického názvu Raster Image Processor - program (software) který zpracovává vstupní data do přesné podoby podle parametrů výstupního zařízení (vytváří přesný tiskový rastr). V našem případě je výstupní zařízení CtP - osvit na tiskové desky a nátisková tiskárna. Tím ale může být také například libovolná tiskárna, plotr, kopírka s produkčním tiskem nebo i jiná zařízení.
Umožňuje, kromě jiného, rozšířená nastavení parametrů výstupu a kalibrace výstupního zařízení. Podle vlastností konkrétního RIPu musí odpovídat parametry předávaných dat. Proto se mohou požadavky na předávaná data u různých tiskáren lišit.
V Unipressu pro předávání dat používáme PDF ve standadu PDF/X-1a - definovaná verze podle normy ISO 15930-1:2001.
Pozor, zkratka R.I.P. znamená také latinské Requiescat in pace - Odpočívej v pokoji. To je ale docela jiný obor než polygrafie.
Zkratka z anglického názvu Computer to Plate - je technologie pro přímý osvit tiskových desek laserem. Nepoužívá se už osvit na filmy a následné kopírování na tiskovou desku, ale svítí se laserem přímo na tiskovou desku. Je několik technologií CtP desek (UV, fotopolymerní, termální, bezprocesní...) které se neustále vyvíjejí, výsledkem jsou ale vždy tiskové desky pro konkrétní tiskový stroj. Výhodou této technologie je rychlost zhotovení tiskových desek, přesnost, kvalita tiskového bodu, úspora práce i materiálu. CtP se vyrábějí v různých vybaveních, od modelů s ruční obsluhou až po plně automatické a také s různým výkonem (počtem vysvícených desek za hodinu).
Pod tímto pojmem najdeme několik technologií:
U nás používáme všechny tyto technologie. Každá však vyžaduje jinou přípravu podkladů pro tisk.
Jeden z nejdůležitějších úkolů předtiskové přípravy. Pro vytvoření archové montáže se používá specializovaný software, např. Preps (Creo), Signastation (Heidelberg), XMF (Fuji), ale i jiné. V těchto programech se rozmístí jednotlivé stránky na tiskový arch a přidají se potřebné tiskové a knihařské značky, popisky, barevné škály, odběrné pruhy...
Tiskový arch se musí vždy připravit podle paranetrů konkrétního tiskového stroje a s ohledem na další knihařšké zpracování (také podle stroje). Tuto montáž si většinou připravuje tiskárna podle vlastních požadavků nebo studio které zhotovuje tiskové desky na zakázku. Pro každý typ vazby je jiné vyřazení. Například vazba V1 se může knihařsky zpracovávat snášením dvoulistů nebo snášením falcovaných archů 8, 16, 32 stran. Jiné je vyřazení pro vazbu V1, jiné pro V2, V8, jiné pro kroužkovou vazbu...
Pro vyřazení se dnes používají téměř výhradně tiskové PDF. Protože vyřazení archu je různé a zákazník nezná parametry konkrétní montáže, je potřeba dodat podklady v jednotlivých stránkách (nejlépe v jednom PDF) a ne ve dvoustranách nebo dokonce vlastní montáž. To by bylo většinou nepoužitelné.
V těchto specializovaných montážních programech se používají předem připravené vlastní šablony a běžné zakázky tak jdou připravit velmi rychle a přesně podle požadavků tiskárny. Jde v nich, kromě spousty jiných parametrů, nastavit spadávku a použít ji jen tam kde je to potřeba - například vynechat ve hřbetu. Proto může mít tiskové PDF spadávku na všech čtyřech stranách.
Gamut je dosažitelná oblast barev v určitém barevném prostoru, v našem případě CMYK a pro převod taky RGB. Barvy mimo tuto oblast lze v daném barevném prostoru zobrazit jen přibližně.
Obrázek ukazuje Chromatický diagram CIE 1931 (zobrazení spektra viditelného lidským okem) a na něm vyznačený gamut CMYK a RGB. Každý barevný prostor obsahuje jinou část spektra a názorně ukazuje které barvy nejsou obsaženy v druhém prostoru.
Jiný počet barev je schopen zobrazit monitor a jiný rozsah dokáže přenést na papír ofsetový stroj (nebo inkoustová tiskárna). Pokud například nedokáže tiskárna vytisknout konkrétní tón, ležící mimo její gamut, musí vybrat ze své palety barvu co nejvíce podobnou. Proto dochází při převodu barev mezi barevnými prostory ke změně barevnosti. To je i důvod použití ICC profilů Fogra při převodu z RGB do CMYK, protože jsou vytvořeny speciálně pro parametry ofsetového tisku.
Podrobněji například na Wikipedii
